Kolbiště pro koně

Vhodný terén pro práci s koňmi, nejlépe ohrazený, jsme budovali asi čtyřikrát. Na pronajatém pozemku od města, tam nám okolní zahrádkáři vytrvale rozkrádali břevna na ohníčky ve svých zahrádkách a sběratelé šrotu odváželi drahé železné stojiny s navařenými oky, Ohradu jsme vytrvale opravovali a vždy se stejným výsledkem. Místo jsme tedy opustili a přestěhovali se o nějakou stovku metrů dále, vedle městské střelnice. Tam nám sice ohrazení vydrželo, ale reakce koní při zahájení střelby byla většinou překvapivá. Když jsme koupili nový objekt k bydlení, první stavební úpravy zahájil buldozer. Srovnal do roviny mírně stoupající pozemek a převezl tuny zeminy z jednoho konce na druhý. Vybudoval krásnou rovnou plochu v klasickém rozměru cca 20 x 43 m. Na jílové podloží dovezly čtyři třicetitunové tatry sypký povrch. Pak přišla na řadu fůra pracně sehnaných dřevěných telegrafních sloupů, které bylo nutné usadit do země a propojit břevny. Dřina stála za to. Máme na vlastním pozemku vlastní kolbiště.